Možná, že si myslíš,
holka, že mě můžeš zmást,
že když se na mě usměješ,
že budu tvou hru hrát,
tak to se teda mejlíš,
já prokouk jsem tě hned,
že zároveň jak krásná jsi,
máš srdce jako led.
Ty jedinej 'smě odhlalil,
tys poznal, jaká jsem,
že v noci jsem jak dračice
a cudná, když je den.
Já ráda chlapům blbnu hlavu,
ráda flirtuju,
počkám, až se položej,
a pak se zdekuju.
Tvář máš jako anděl
a slova tvý jsou ne
a nejspíš by si zmátla
i kandidáta věd.
Na mě si ale nepřijdeš,
já vim, co v tobě je,
jen slibuješ a umíš lhát
jak Jirka Pomeje.
Jo, chlapče, ty máš pravdu,
tak se teda přiznávám
a jestli myslíš, že mě změníš,
to ti šanci nedávám,
Mě to takhle baví,
aspoň dokud mladá jsem,
a než bych měla stará bejt,
to radši čert mě vem.
Přesto nám to klape,
nebo právě proto snad,
když ty plaveš prsa,
tak já vedle tebe znak.
Nás dva nikdo nezmění,
takový zůstanem,
když jdeme v noci flámovat,
tak ráno nevstanem. |
