1. Malá slečna slýchala báji a v dětském ráji tak rozkvetla růže
Holčičí slzy ji zalévaly a z daleké dáli k ní volal hlas muže
Volal ji k sobě hlas jejího prince, ze strany mince, kam jen dítě může
R: Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten, kdo hledá, nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás soudí!
2. Z veliké, hluboké holčičí touhy pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění, jež pozbývá ceny
Červené kontrolky všedního žití jí každý den svítí jak pomatený
R: Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten, kdo hledá, nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás soudí!
3. Tam, někde v hlubinách vzpomínka živá možná se skrývá, když tma zuby cení
Kdopak se dozví, jestli tam čeká, vždyť člověka leká zasvěcení
R: Někdo se ztratí na rozcestí, na dlouhé pouti do pověstí
Snad ten, kdo hledá, nezabloudí
O tom však rozhodne ten, kdo nás soudí!
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.