CPod nohama bortí se jí Gzem, v srdci má Aminepořádek,
chce Cnapsat dopis lidem Gvšem, a Aminemá první řádek,
v Cklíně klubko bílé Gbavlny s jehlicí Amina pletení,
kouzelný Cděda přání Gneplní
a zlatá Amirybka není, není, není, Gnení,
Cnení, není, není, není, Gnení, pro Amini není,
jsou jen Clidé, jsou jen Glidé beAmizejmenní,
Cchodí jako loutky Gv orloji, Amiodleva doprava,
a ona Cve svém prázdném Gpokoji
si sama Amisobě ruku podává, podáGvá.
R: CCelá se choulí, Gjak tak mlčí, AmiopuštěGná,
Czpod víček růžek Gsmuténky jí trčí, AmiopuštěGná,
Cnikomu o tom nepoGví, neboť se stydí, AmiopuštěGná,
Cuprostřed samoty v Gkrajině lidí, AmiopuštěGná,
Cvlající jako práGdlo na plotě,
Amizbloudilá ve svém Fvlastním životě,
CopuštěnáG, opuštěCná.
G, Ami, G, C, G, Ami, G
Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
R:
|
Jaromír Nohavica:
Kryštof:
Kryštof:
Jaromír Nohavica:
Jaromír Nohavica:
