Proč se nocí, prázdnem toulaj, se svou duší bolavou
Cestou zdaj si malej tajnej sen, den je budí s obavou
Kdo jim ránu dá, kdo se jim zas bude smát
Jestli maj se bát, ptaj se sebe tisíckrát
Proč v slzách skrývaj strach, proč pláčou zas
Kluci s duší bolavou
Proč se bojej říkat, táto měj mě rád
Nevědí, co s tím, tak lžou
Proto pláčou, do tmy pláčou
V duchu ptaj se, kdo jim sílu dá
Kdo jim trochu síly dá
Svoje přání do snů skrývaj a do očí se nedívaj
Jako stín se loudaj za štěstím a do slzí se ukrývaj
Mají strach říct, táto, já jsem já, tak měj mě prosím rád
Já jsem ten, kdo sám se nejlíp zná, chci žít a ne se vzdát
Proč tiše pláčou k ránu na polštář, kluci s duší bolavou
Proč se bojej říkat, táto, měj mě rád, nevědí, co s tím, tak lžou
Slzy dál utíraj, v duchu ptaj se, kdo jim sílu dá
Kdo jim trochu síly dá
Utři pláč a schovej stud, vstaň a už sám sebou buď
Je to snadný, vím to dávno
Neutíkej pořád pryč, věř, že smát se zase smíš
Tak už koukej začít žít, prostě žít
Proč kluci pláčou k ránu na polštář, pro to, za co nemohou
Proč choděj s láskou prosit před oltář, za svou duši duhovou
Slzy dál utíraj, v duchu ptaj se, kdo jim sílu dá
Kdo jim sílu dá, kdo jim trochu síly dá
|
Jan Bendig:
Jan Bendig:
Jan Bendig:
Jan Bendig:
Jan Bendig:
