StGalo se mi to jednou v noci,
zEmia přehradou štěkali psi,
nAmi7ikdy nezapomenu na ten pocit,
jD/F#enom to jsem věděl, že tě moc chcGi,Emi
jenom to jsem vAmi7ěděl.D/F#
Stál jsem před tvým zavřeným stanem,
rukou sahal na jeho zip,
vtom představil jsem si ráno, až vstanem,
co když neotevřít by bylo líp, by bylo líp,
co když neotevřít by bylo líp.
®: ZGůstat tam, kde jsAmi7em, dGokud noc je tichá,
zůstat tam, kde jsAmi7em, když láska vGe mně vzrušeně dýchá,
zEmiůstat tam, kde jsAmi7em, nechat ji v sGobě naplno rozeznít,
zEmiůstat tam, kde jsAmi7em,
protože cBo když jinak zmizíC, než se rozednGí?
Měsíc se mi ironicky šklebil,
ve vodě se třpytila loď,
chvíli jsem dělal, že jsem tu vůbec nebyl,
když jsi zašeptala:"Už ke mně pojď, pojď,
já vím, že jsi tady někde, tak už pojď!"
Nadšenej, jen mi trochu přišlo líto,
že měsíc zhasnul, za mrak se skryl,
a že už jsem neměl kdy a proč říci jí to,
že stojí za to toužit o chvíli dýl, o chvíli dýl,
že stojí za to toužit o chvíli dýl.
®: Zůstat tam, kde jsem, dokud noc je tichá,
zůstat tam, kde jsem, když láska ve mně vzrušeně dýchá,
zůstat tam, kde jsem, nechat ji v sobě naplno rozeznít,
zůstat tam, kde jsem,
protože láska někdy zmizí, než se rozední,
protože lBáska někdy zmizíC .G..
|
Slávek Janoušek:
Bokomara:
Bratři Ebenové:
Bůhví:
