Nemocné srdce mám,
ač žije umíra mi,
skus chvíli naslouchat
jak utichá muj tep,
kdo postavil tu zeď
co stojí mezi námi
proč silná bíla mřiř
chráni te stovky let.
Teď slabé srdce mám,
ač žijem umíra mi,
když bludi po chodbách
muj bezejmenej stín,
ví, že te nepoznám
i když tvuj hlas je známy
jak světlo v černých tmách
než si tvář zahalím.
R:Já kdysi hodne dávno přestala
sem si smát a hrát večer na piáno
a tobě naslouchat,
možná řeknu ano, možná, že někdy snad,
po noci příde ráno,
po dlouhem pustu hlad.
Nemocné srdce mám,
ač žije umíra mi,
skus chvíli naslouchat
jak utichá muj tep,
vím, že tě nepoznám
i když tvuj hlas je známy
jak světlo v černých tmách
co letí stovky let
R: Já kdysi....pustu hlad...
po dlouhem pustu hlad. |
Honza Nedvěd:
.jpg)
Honza Nedvěd:
