Kapo 3
AmiZarytá pod kůží, Gdědina na konci Amisvěta,
Cproč mě sem pozvali Guprostřed něžného Amiléta,
FJe jako piáno, na které usedá Cprach,E7
Amihej pane, řekněte E7kdypak tu zněl Johan AmiBaach.
Stromy až do nebe, pošta, kostel a náves,
ticho jak v záhrobí, hlídací pes někam zalez´.
Pár chlapů v hospodě dopíjí sklenici s pivem,
ve tvářích beznaděj a na rtech „ vždyť ještě žijem.“
Zarytá pod kůží, Úhorná, na konci světa,
pomalu odjíždím, nezbyla jediná věta.
To možná Picasso z oblaků poskládal tvář,
podívej Madona a nemá na svatozář.
FMarienko, smuténko, vrátím se, přivezu Csmích,E7
Amiz hory jdou ovečky, E7jakoby napadal Amisníh….
|
