HKdyž přicházíš, Enic víc už nezF#bývá tu
Hteplem očí tvých, Ezahalen F#jak dítě slunG#mice jsemC#mi F#když z pod víEček mi proudívá G#mizatajená Hradost
při F#mimně stůj
(r): HSnad se ti o mně buC#mide zdát
až budu hlíG#midat spánek tvůj
pošlu si přáF#ní do tvých snů
buď na ni Eve snu hodnej
Polož se u mých rtů
paměť touhy proskočí srdcem
Možná spadnou i hvězdy - tenké jak nic
a voda blízko mostů vím,bude stříbrná
vysoká noc
padáme tiše-usínáš
