1.
CNa lavičce seděla
a Fna oblohu hleděla.
A jCá jsem Gzrovna kolem Cšel.
Škoda, že teď musím jít,
tuhle holku chtěl bych mít.
Tak sem dělal, jako bych jí
neviděl.
Ona mě však viděla
a hned na mě zavolala.
Óne, to se nemělo
stát.
Před ní jsem se postavil
a tiše jsem jí pozdravil.
Achjo, jak to říct, že jí
mám rád.
Řekla, ať se posadím
a před ní takhle nestojím,
že si chce se mnou jen
povídat.
Já nevěděl, co mám říct
a tak jsem radši neřek nic.
Snad proto, začal jsem se
červenat.
®:
CMám tě rád, já Fmám tě rád.
GA co víc bych ti měl Cpovídat?
CMám tě rád, jFá mám tě rád.
GA co víc bych ti měl Cříct?
Mám tě ráda. Mám tě rád.
A co víc bych ti měl povídat?
Mám tě ráda. Mám tě rád.
A co víc bych ti měl říct?
Jak jsme tam tak seděli
a do očí si hleděli,
zeptala se, jestli nechtěl bych s ní do kina
jít.
Já mám radši hospody
a podobný budovy.
Ale s ní pudu tam, kam bude
chtít.
Teď už jsem jí musel říct,
že jí mám rád čímdál víc.
Jenže ona řekla to samé
mně.
Krásně se na mě usmála
a zrovna nic neříkala.
Vypadala, jo, prostě
nádherně.
®:
Dumali jsme o kráse
a neměli pojem o čase
a chtěli jsme jen spolu
být.
Už se dosti setmělo,
ale domů se nám nechtělo.
Jenže věděl jsem, že musíme
jít.
Tak jsem z lavičky seskočil
a pak jsem se s ní rozloučil
Byla šťastná a já ještě
víc.
Snad to nebyl jenom sen,
ale vydařený den.
Konečně se mi to podařilo
říct.
®:
|
