Jak srdce dosáhne toho po čem prahne
V namodralém osvětlení
Belvedérského Motelu
Přemýšlím, zatímco televize plane,
Jak srdce dosáhne toho po čem prahne.
V horečce,
Jasně slyším tvůj hlas,
Ze snu se vynořím, sen padá zase na mne,
Jak srdce dosáhne toho po čem prahne.
Po průtrži mračen na státní dálnici,
Světlomety klouzaly po měsíci,
Rozlámaný cestovatel,
Na krajnici sedící,
Kampak asi šel?
Zdá se mi, že ležíme na vrcholku hory,
A světlomety po měsíci bloudí,
Halím se do tvých paží,
A tvůj hlas je horečkou noci,
A já hořím.
V telefonní budce,
Nějakém místním grill-baru,
Nacvičuji, co bych chtěl říct,
A mince zpátky vypadne,
Jak srdce dosáhne toho po čem prahne.
Jak srdce dosáhne toho po čem prahne.
|