Thelma
Když se cit rodí a nikdo nic nenamítá,
Lze mluvit o opravdovém štěstí,
Brnícím v tvých mladých žilách,
A jestli je život požehnáním,
Pročesávajícím vrcholky stromů,
Hm, je to jak malá procházka,
V zesládlém vánku.
Budu tě chtít, krmit, sadit, hájit tě,
Vše pro chuť tvé sladké lásky Thelmo;
Jestli je srdce kniha pamětí rozevřená,
Tohle byla má šance vysněná.
Čím víc jsem chtěl, tím víc se třás před Thelmou,
Minulou noc jsem na půjčeném polštářku spal,
Stříbrný měsíc nad hlavou se smál,
Pak, když mne propustil ten žíznivý bezesný sen,
Já hned po svém telefonu na stolku tápal jsem.
Ale tu první chvíli, co jsem tě spatřil,
Myslel jsem: „Krásná, však příliš mladá pro lov“
Lidé, co znali mou minulost,
Snažili se z mých očí tě ukradnout,
Pak jsem v hotýlku vzkaz zanechal ti,
Nenech nikoho svou studánku otrávit.
Budu tě chtít, krmit, sadit, hájit tě,
Vše pro chuť tvé sladké lásky Thelmo.
Telefon zvoní a já seznávám,
Že nás dělí oceán, časová zóna,
Slova co vykřiknu o půlnoci,
Padají na tvého včerejška útesy.
Jestli slunce nezáří, vítr neproráží,
Hodinky nepřeskočí přes zeď;
Thelmo, lásko má, já změkčím tvůj pád,
Budu tě chtít, krmit, sadit, hájit tě,
I bez chuti tvé sladké lásky Thelmo.
Jsem jen muž, co poznal hranice zoufalství,
Už je to dávno a již mne to netrápí.
Dívám se, jak spíš na nemocničním lůžku,
Dítě zabalené v míčku,
Zimní sluníčko rodinný strom ozáří,
A v jeho světle se vše ostatní vytratí.
|
Paul Simon:
Brandy:
Eric Clapton:
Paul Simon:
