V dešti tančí, z ruky hádá,
po laně se k slunci prochází,
do obrazců tělo skládá,
kdoví odkud pochází.
Rozesměje, dojme k pláči,
němou tváří báje vypráví,
zbalí krám a jinam kráčí,
on a jeho koník růžový, ví.
On ví jak se pluje duhou,
ví jak se přikrýt stuhou,
z dýmu chrám postaví,
ví, kdo je přítel stálý,
ví koho sláva spálí,
kouzelník pouťový.
Ví, kde se pro zasmání,
víno a dívky shání,
ví, kdy má láska zrání
a stín, že se nedohání,
nádherný sen vypráví.
Jede na vozíku z proutí,
dávno ničemu se nediví,
bílý klaun z plácků a poutí
napůl světu šedivý, ví.
On ví jak se pluje duhou,
ví jak se přikrýt stuhou,
z dýmu chrám postaví,
ví, kdo je přítel stálý,
ví koho sláva spálí,
kouzelník pouťový.
Ví, kde se pro zasmání,
víno a dívky shání,
ví, kdy má láska zrání
a stín, že se nedohání,
nádherný sen vypráví.
On ví jak se pluje duhou,
ví jak se přikrýt stuhou,
z dýmu chrám postaví,
ví, kdo je přítel stálý,
a ví koho sláva spálí,
kouzelník pouťový.
Ví, kde se pro zasmání,
víno a dívky shání,
ví, kdy má láska zrání
a stín, že se nedohání,
nádherný sen vypráví.
On ví jak se pluje duhou,
ví jak se přikrýt stuhou,
z dýmu chrám postaví,
ví, kdo je přítel stálý,
ví koho sláva spálí,
kouzelník pouťový.
|
Josef Laufer:
Josef Laufer:
