Sílu měl, chtěl si dobrou práci najít,
řek, že na náš dům pár zlatejch našetří
a tak v dálce za kopcem,
jednou našel tu svou zem,
tam našel si svý tichý závětří.
To já jsem měla jít tenkrát za ním,
projít křížem-kráž tou zemí neznámou,
kdyby požehnal nám bůh,
taky dejchat stejnej vzduch
a navždy žít pod něžnou ochranou.
Jenom vítr v západní Virginii,
jó, ten jedinej teď zná mý pokání.
já nechtěla s ním jít,
ale bez něj nemám klid
a větru jen dnes o tom vyprávím.
Celá štěstím tála bych, kdyby se vrátil,
potom koupila bych vína plnej džbán,
snad v dálce sníh a mráz,
mu připomíná zas
jak pil svojí klí a tadiján.
Jenom vítr v západní Virginii,
jó, ten jedinej teď zná mý pokání.
já nechtěla s ním jít,
ale bez něj nemám klid
a větru jen dnes o tom vyprávím.
Já bála bych se potom celý léto,
že zas tažní ptáci křídly zatřepou,
vždyť k dejchání je vzduch,
no a k požehnání bůh
a křídla přece k odlétáni jsou,
vždyť k dejchání je vzduch,
no a k požehnání bůh
a křídla přece k odlétáni jsou,
|