Chtěl bych vám vyprávět příběh o jednom starém rybáři.
Co žil na břehu řeky a život se mu moc nedařil.
GD#BF
Sítě roztahal takhle jednou ráno,
od sudiček do vínku mu bylo dáno,
že na sklonku života štěstí ho potká,
než ho pohřbí zima, hlad a vodka.
Sítě když stahoval co se tam třpytí,
co to tam vidí? To vodky pití.
Asi jen vidina, asi jen chyba,
malá a jediná a zlatá ryba.
Potom co se stalo, o tom neměl zdání,
vrať mě hned do vody a vyslov svý přání.
Ref. 2x
Tam dole u řeky než usnu na věky
a budu vás chodit strašit jako duch.
Mám přání jediný, malý a nevinný,
chtěl bych jen na chvíli mít hudební sluch.
Moh si přát bohatství, moh si přát zdraví,
moh si přát cokoliv navždy být mladý.
Moh si přát nemít hlad a ani žízeň.
Moh si přát všech žen na světě přízeň.
Ale měl hrdost a byl i soudný.
Život ho naučil a byl i moudrý.
Byl to takovej osmej div světa,
jak asi zazněla jeho poslední věta?
Je to celkem fajn mít hudební sluch.
Ref. 4x
Tam dole u řeky než usnu na věky
a budu vás chodit strašit jako duch.
Mám přání jediný, malý a nevinný
chtěl bych jen na chvíli mít hudební sluch.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.