|
|
Karel Kryl - Idyla Karel Kryl - Idyla |
Transpozícia: [+1 +2 -1 -2] |
Má iAmidyla je vylhaná jak PrEaha Karla PlAmiicky,
lže pFožehnání pohana, byť znGělo katolCicky,
tma v Gubikacích bojarů a mrDmiaky nad ŽižkEovem,
a gAmiauner vzdychá po jaru a vrEaždí ducha slAmiovemE.Ami
Rum do odlivky s valiem a dojati až k pláči,
jsme šťastni, když si nalijem, a jedno, kdo nám stáčí,
sbor ropuch zpívá rekviem, jsme s nimi na prameni,
ač se lží ještě nežijem, jsme s pravdou rozvedeni.
|
| |