Mrtvou a žAmiivou mF7íchám vodu dAmio vínE7,
napolo bdAmiělý, spF7ící ve stojE7e,
na stole lžAmiivou uniformu nF7ovin
a stěnu cAmiely vE7e zdi pokojAmie.
Zas budík zvoní do nočního jitra
a znovu plane hořák vařiče,
dnes jako loni, včera jako zítra,
čas věty plané vplétá do biče.
®: NaA ostří nože, rezavé a tupé,
zavěsí změny lA7ichá sobota,
stDelu si lože v dC6ospávárně kupé,
nEoc ranní směny v šE7eru života.
Na okna vlaku kapky deště krápou,
jako když sprcha kape do vany,
v štruksovém saku nevolníci chrápou
a život prchá - rezignovaný.
Železným dechem nadcházejí rána,
bolavá hlava hledá samotu,
struskou a plechem zívající brána,
a pak už žhavá ocel v šamotu.
®: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
zavěsí změny lichá sobota,
mastný a matný, přidušený pachem,
čas ranní směny v šedi života.
Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil
vyrudlou šedí škváry vyčpělé,
sůl potu, vrytá do flanelu košil,
škrábe a svědí, svědí po těle.
Kručení břicha z předražené láce
přehluší vytí sirén fabriky,
sobota lichá v heroizmu práce,
jdem domů, sAmiytí z levného pF7ití,
šťastni až k zblAmiití - čF7ísla z mE7atrikAmiy.
|