Dmi, Gmi, A, Dmi, Gmi, A
Pták NDmioh na spGmioně dAo vlasDmiů
rval pGmioloshnAilou slDmiámu zCe stohAů,
pár sDmioch a střGmielky kAompasDmiů,
jež GmiukazAují k chrDmiámu bCez bohAů,
barevné Gmiuniformy mDmiužů a nGmia chodníku dDmiav
a stejné tváře stejných sGmiérioAvých hlDmiav.Gmi, A, Dmi, Gmi, A
Ten sen měl pachuť hororů
a šíleného chóru zbabělých
a den byl plný praporů
a šedivého flóru zemřelých,
tři stovky šupinatých schodů a nebe z provazů,
setnuté hlavy v galerii obrazů.
®: NamDmiísto býčích zápasů jGmien zabíjení vDmiolů,
sto pikadorů bez pasů Gmia matadoři z dDmiolů,
když dFáma růži odhodí, tak prDmiomění se v můru,
je černé moře bGmiez lodí a vDmilci vyjí vzhAůru
na čtyři mDmiěsíce.
Pár hnízd pod sítí z pavučin
a utopení ptáci na řece
a hvizd, jenž zdusí v kovu čin,
než lev se dopotácí do klece,
sad keřů se zlatými pruty, hra rtuti v potocích,
železné ryby s prašivinou na bocích.
Pět bran ze slupek ořechů
a pod branami kvádry ukryté,
zvuk hran už vsákl do mechu
a všude stopy sádry rozlité,
krkavci nad věžemi hradů a šelmy v podhradí
řvou "mene tekel" na krvavém pozadí.
®: Ta země ve snu spatřená se podobala ghettu,
to hrůza s Ďáblem sbratřená bubnuje na roletu
v tom snu, v němž mlčky křičíme, že nula pojde z nuly,
je nDmiejhorší, že nevíme, je nGmiejhorší, že nDmievíme,
je nejhorší, že nAevíme, že jsme již prDmiocitnuli ...
|
Karel Kryl:
Karel Kryl:
Karel Kryl:
