Tam za horou
žije můj milý,
stáda pase
u ohně spí,
.
Tam za horou
žije můj milý,
štíhlý v pase,
usměvavý.
Javory kvetou,
řeka se chystá
a sólo vln
nedá mi spát.
Jsem bosa u řeky,
ty můj daleký,
ty můj daleký,
pane stád.
V rukou mi řeka zní,
plná slunce a mraků
a krůpěj plyne pomalu z řas,
padá a hyne,
den bez tebe mine
ó, a zůstal, zůstal jen ztracený čas.
Až javorový list
snad ti do ohně padne,
ty sám ohni řekneš: Je čas.
Ó ó ó a koní kopyta
tvou řekou omytá,
na břeh pozve můj hlas.
Do ohně padá list,
zlý je snad
víš, nechtěl jsi číst
to, co budu psát,
bosa u řeky dál,
bosa u řeky dál
ó ó ,pane stád, ó ó, pane stád, ó ó pane stád ....
|
Yvonne Přenosilová:
Yvonne Přenosilová:
Yvonne Přenosilová:
Yvonne Přenosilová:
