Dikdy neviděl přGíboj skály prHmiát,
snad prAoto začal o tom,
jDak v myšlenkGách to vídal rHmiád,
řAádky opilý psGát, kde brHmial na to sAílu?
Na říčce uprostřed města spal,
ten koráb dál se nocí
pod vlajkou snů a drog vpřed hnal,
to se zas jenom zdál jeden sen, kterej mívá.
®: CO kouzle mHmiíst, kde se skrAývá před nálHmiadou zlAou,
přCed světem, před sebHmiou,
nechce vAíc než prHmio lásku žAít,
kolik ještě teď chvGil, kolik dnHmiů na ni zbAývá.
Nikdy neviděl plachty ve větru plát,
jen rád se houpal
na vlnách jinejch míst a dnů,
dnů, kde se zapomíná, že je strach, že je bída.
®: Kde se nemusí bát a skrývat před náladou zlou,
před světem, před sebou,
může žít, jen pro lásku žít
každej den, každou noc, každou chvíli,
každej dGen, každou nHmioc má dost sAíly ...
|
