1. NDikam nespěcHmihám, jdu Emijen tak silnicAí,
vstřDíc hodiHminám, loEmiukám vonícAím.
ČDas není dnes mým F#mipánem, je Emipátek podvečer,
kroky tDáhnou na místo zEminámé, ve skGalácGmih ukrytDé.
R: Má každý z Eminás kGout zakletDý,
kam se vrací Emirád, když jGiskry z ohGmiňů vyletDí.
2. Cejtím zvláštní vůni,řeky proud se zastaví,
čistá voda v tůni mi spánky ochladí.
Vzduch má smolnou příchuť z větví borovic,
zde je můj malý ráj, tak vítej, vítej, vítej,
jdu ti vstříc.
R:
3. Stejně, jak milou tvář, i já si prohlížím,
co dal dlouhý čas, co vzal, čím ublížil.
Je krásné mít jistotu, že mám kam jít,
malý ráj, dobře je mi, ve stínu stromů mohu snít.
2 x R:
|
Cop:
B-light:
B-light:
