Temně šedý ráj,
je tu chladný ráno,
máma nespí,
další přišel na svět a kouk se na svý
ghetto.
Temně šedý ráj,
bude z něj mladý muž
a ke všemu kolikátý už
z řady ničemů, co má ghetto.
Hej, vy tam za tou zdí,
ten chlapec tady málo sní
a bude z něho jednou sorta
poslední.
Zpívají si neteční
jak jsou báječní,
jen kolem ghetta rychlým krokem jdou,
tou čtvrtí pohrdnout.
Jdou, prý, světem hnout,
starý domy pohltila vánice,
malý kluk si hraje tam,
kde každá ulice
je ghetto.
Hladový usíná,
dovede krást, vyzná se ve rvačkách,
umí karty hrát, na holku sáh,
poznal ghetto.
Je v něj vztek a silná touha
bejt tam, kde se maj,
s puškou v ruce krade vůz,
ale ostrý nůž ho kácí už.
Došel na okraj,
leží tváří dolů, nad ním tichý dav,
anděl smrti vlídně mávnul na pozdrav,
jó, to je ghetto.
Temně šedý ráj,
je zase chladný ráno a jiná máma nespí,
další přišel na svět a kouk se na svý
ghetto.
Temně šedý ráj,
na svý ghetto,
šedý ghetto,
smutný ghetto,
šedý ghetto,
starý ghetto,
ghetto.
|