DDmio duše vkrádají se pCochybnosti,
střGmiípky nejistot Dmia střepy zlosti,
žBivot se čekárnou tak nDmiáhle pro mne stal,
cCo bude zítra, zAa týden a dál,
tBy sis jen hrFál a pCořád se smDmiál,
pGmilnými hFrstmi brGmial jsi a brAal,
a teď, tGmieď krčíš rameny, chcFeš ještě víc,
nCetušíš vůbec, že jFá už nemám nic,
kdBe jsou mé Filuze, mCá tajná přDmiání,
nCemáme ani ty, Aani já zdání.
®: TBak tě prFosím: vByndej teď Fobsah svých tGmiajných šuplíkDmiů,
sbBal si jej do kufru, Aodejdi bez křiku.
NDmiekrč už rameny, nCechtěj po mně víc,
pGmiochop už konečně, že nDmiemám vůbec nic,
pBohřbené iluze a jFedno vroucí přání,
tGmiy se ptáš, jaké - dAík, dík za optDmiání.
®:
®: Naposled prosím: vyndej teď obsah svých tajných šuplíků,
sbal si jej do kufru, odejdi bez křiku.
|
Akurat:
