Další probdělá noc,
moc pozdě na spánek, moc brzy na vstávání
Popadáš dech, není to infarkt?
V horečkách čelíš skutečnosti, že
jsi zamilován a cítíš se zahanben,
protože odešla a zase tě shodila před ostatními
Jsi zamilován, a přesto to bolí,
protože víš, že je tolik pravdy na tom, co říká
Tak se zeptej sám sebe: můžeš jí odpustit,
kdyby to chtěla?
Zeptej se sám sebe: můžeš jí vůbec dát to,
co od tebe chce?
Utíkáš se k nejpodivnějším snům
o bláznovství v mládí a převlékání týmů
Připusť, že nemáš pravdu, ale ne, ještě ne
Pak se probudíš a vzpomeneš si, že nemůžeš zapomenout, jak
tě zesměšnila,
protože tancuješ na disco a nemáš rád rock
Dělá si z tebe legraci a v posteli dokonce
řekla, že si bude muset místo tebe sehnat opravdového muže
Tak se sám sebe zeptej: můžeš jí odpustit,
pokud tě o to bude prosit?
Zeptej se sám sebe: můžeš jí vůbec dát,
co od tebe žádá?
Nebo chceš odplatu?
Ale to je dětinské, moc dětinské!
Vzpomeň si, jak bylo mnohem snadnější odvést tě
za kriketové pavilony a garáže na kola
Chvěl ses, když se ti splnil sen
Díval ses do těch modrých očí a věděl,
že to byla láska, a teď nemůžeš předstírat,
žes zapomněl všechny sliby prvního přítele
Je to dost špatné, ví, jak se cítíš,
ale ona není připravena dělit se o tebe se vzpomínkou
Zeptej se sám sebe: můžeš jí odpustit,
pokud tě bude o to prosit?
A zeptej se sám sebe: můžeš jí dát,
co od tebe žádá?
Nebo chceš odplatu?
Ale to je dětinské, moc dětinské!
|