1.
DTak se řítím po D1, ale v hlavě jenom jedno přáEminí mám,
ať objížďky sA7nadno zvládnu, ať se s tebou zase brzy přivíDtám.
Míjím stovky pomalejch trucků, který vozí spoustu zboží tam a zpěG, Emit,
tak si myslA7ím, jak byl dříve bez těch velkejch trucků ale krásnej sDvět.
Vždyť to není přeci dávno, co jsem se tu na tý louce proháněl.
Teď tu teče šedá řeka, plná velkejch a hlučnejch vozidel.
Auta jsou teď čím dál větší, jenom rychlost při tom množství ubývá.
Tak tu sedím a pevně doufám, že se lajna zase rozhýbá.
Doma na mě jistě čeká teplá postel, čistý prádlo, úsměv tvůj.
A já se tady ploužím, hlady šilhám, doma na mě čeká plnej stůl.
V tomhle zatraceným autě tupě sedím a polykám černej prach.
Zatímco čas tak rychle letí, já utrácím život na cestách.
|