Karel Plíhal
Černá díra
1. GMívali jsme Ddědečka, sCtarého už Gpána,
stalo se to v čDervenci jCednou časně zrDánGa,
šEmiel do sklepa prCo vidle, Aaby seno sklDízel,
Guž se ale nDevrátil, prCostě někam zmDizGel.
2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.
3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.
4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.
5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.
6. ADědeček se Eraduje, Dže je zase v Apenzi,
teď je naše pEísnička zrDalá pro recEenzAi.
|
Druhá Tráva:
Karel Plíhal:
Karel Plíhal:
Lucie Bílá:
Karel Plíhal:
