CKde jsou ty časy, kde jen jsou,
vFzpomínky mizej' pod plísCní,
Fu táboráku s kytarCou
Fnocí šla Gpíseň za písCní.
Snad všechno bylo jinačí,
i pivo mělo jinej šmak.
Čas každýho z nás poznačí,
čas letí, ani nevíš jak.
FZafoukal Gvítr lehounCce,
hFolkám na sGkútrech sukně zCved',
kFdyž uháGněly k Berounamice,
Fto už je nejmíň tisíc lGet.
Nocí se nesla vůně uschlejch trav,
ubytoval ses pod širák.
Od řeky z dálky mírně hučel splav,
na šraňkách houkal vždycky vlak.
Taková noc, no to byl pravej ráj,
dneska už nejsou takové,
nebo jsme, tím jak léta utíkaj,
sentimentální chlápkové.
Když slunce vlezlo za mračna,
tak tam byl ještě někde stoh
a v řece voda průtračná,
takže i pít by jsi z ní moh'.
A holky byly přítulný,
často až k ránu šlo se spát
do stanu nebo do kůlny,
nebylo třeba ani stlát.
Těch svůdných očí, svůdných těl,
každá chtěla bejt Bardotkou,
miloval ten, kdo právě chtěl,
zbytek pil vodku za vodkou.
Nocí se nesla vůně uschlejch trav,
ubytoval ses pod širák.
Od řeky z dálky mírně hučel splav,
na šraňkách houkal vždycky vlak.
Taková noc, no to byl pravej ráj,
dneska už nejsou takové,
nebo jsme, tím jak léta utíkaj,
sentimentální chlápkové,
sentimentální chlápkové.
|
4tet:
Jaroslav Uhlíř:
Zdeněk Svěrák:
Zdeněk Svěrák:
Zdeněk Svěrák:
