Pomalu, do zimního rána, listí vzduchem krouží,
vždyť musí pokrýt celou zem, než přijde sníh,
na botách usadil se prach s malůvkama z louží,
po létu stichl krásně den, jak o Vánocích.
Po lásce se zasteskne tak blízko hvězd,
a v písničce tak laskavě zní,
setkání co přinesou jen z dálky cest,
těch nadějí a přiznání.
Nad potůček sehneš se a dlaní,
hladíš vodu v proudu,
tam na dno někam do kamenů v písku,
choděj hvězdy spát.
My narození ve znamení touhy hledat věčný krásno,
tam k tunelům a tratím blízko řek si chodíme hrát.
Po lásce se zasteskne tak blízko hvězd,
a v písničce tak laskavě zní,
setkání co přinesou jen z dálky cest,
těch nadějí a přiznání.
Po lásce se zasteskne tak blízko hvězd,
a v písničce tak laskavě zní,
setkání co přinesou jen z dálky cest,
těch nadějí a přiznání.
|