Za sebou mám všechen strach za sebou už tolikrát láska se mění víří prach za sebou nechat Jdu krásnou zemí, slunečnou něžnou můžu zas hladit tvou tvář neposednou dívat se dlouho do tvých krásných modrých očí čekat až se zem s námi pootočí Tak sem si naběh asi celýmu světu řek si že tebe láskou ze stolu smetu láska se ale nikdy nemýlí spíš bludné já emoce postřílí R: Nech mě žít a dej mi vůni tvýho těla zase snít, zažít to abys mě chtěla stát se pánem světů, do kterejch se nikdo nevplíží vyhnout se všemožnejm střetům, reality blížící Za sebou mám všechen chlad začíná mě v duši hřát možná že láska je jen klam a tak můžu v klidu spát Ženy prý vždy byly pro muže problém končí to po dobrém alias po zlém táhne se vždy na dlouhý časy a oni čekají až si vyřveme hlasy Hlasy a nebo si vyrveme vlasy vždyť je to fuk, sou ztělesněním krásy vkládají do nás zvláštní znamení a každý hledá v lásce zázemí