Nad střechami,
je tak chladno a tiše,
mlčím tvé jméno,
protože ho teď nechceš slyšet,
propast města pohlcuje každou slzu,
která padá,
tam dole není nic víc,
co tě tady nahoře ještě drží.
Křičím do noci pro tebe,
nenech mě ve štychu,
neskákej,
světla tě nenajdou,
klamou tě,
neskákej!
Tvá spomínka,
na tebe a mě,
svět tam dole neplatí,
prosím neskákej!
V tvých očích se ti zdá všechno nesmyslné a prázdné,
sníh padá osaměle,
už jsi ho dlouho necítila,
někde tam venku,
jsi se ztratila,
sníš o konci,
abys mohl začít od začátku.
Křičím do noci pro tebe,
nenech mě ve štychu,
neskákej,
světla tě nenajdou,
klamou tě,
neskákej!
Tvá spomínka,
na tebe a mě,
svět tam dole neplatí,
prosím neskákej!
Neskákej!
Nevím jak dlouho,
tě můžu držet,
nevím jak dlouho...
Vezmi moji ruku,
začneme znovu,
neskákej!
Křičím do noci pro tebe,
nenech mě ve štychu,
neskákej,
světla tě nenajdou,
klamou tě,
neskákej!
Tvá spomínka,
na tebe a mě,
svět tam dole neplatí,
prosím neskákej!
Neskákej,
a to tě taky nezadrží,
pak pro tebe skočím...
|