Kluk, co zastavil vlastní ránu*
Jestli Tě to trošku rozveselí,
umřeme ruku v ruce,
doufám, že's našla, co's chtěla,
já už dávno vím, kdo jsem.
A jestli Tě to rozveselí,
začneme si zase povídat,
a můžeš mi říct, jak hnusnej (už to vím) jsem.
Zestárnu a začnu se podle toho chovat,
budu zbrusu novej den v životě, kterej nenávidíš,
Zlatá koruna,
srdce, co je tvrdší než kámen,
a bolí to úplně hrozně,
ale když to je pryč, stýská se Ti po tom.
Říkej mi sázka na jistotu,
sázím se, že jí nejsem.
Jsem rád, že můžeš odpustit,
jenom doufám, že časem i zapomeneš.
Jestli Tě to rozveselí,
odjedu ze země,
a můžeš mít všechno jenom pro sebe,
půjdu Ti z cesty,
A jestli Tě to rozveselí,
sundám všechny Tvoje obrazy,
na každým obrazu, co namaluješ, se začerním,*
V Tvým pokoji je chladno jako v hrobě a tma,
když se Ti připlížím k posteli,
přisypat Ti sůl do ran,
říkej tomu, že jsme si kvit,
nebo se s tím poper,
říkáš, že chceš řešení,
ale jediný, co chceš, je být postrádaná.
Říkej mi sázka na jistotu,
sázím se, že jí nejsem.
Jsem rád, že můžeš odpustit,
jenom doufám, že časem i zapomeneš...
Jsi nevzrušená a klidná,
necháváš svou krásu se rozvinout,
Bledě bílá, jako kůže natažená na Tvé kostře
Spring keeps you ever close (diskutabilní význam)
Jsi cigareta z druhé ruky,*
jsi tak křehká a hubená,
před soudem za svoje hříchy,
snažíš se ovládat jak jen to jde,
jsi vůně před deštěm,
*=diskutabilní význam
jsi krev v mých žilách...
Říkej mi sázka na jistotu,
sázím se, že jí nejsem.
Jsem rád, že můžeš odpustit,
jenom doufám, že časem i zapomeneš. |