POVĚST O NĚMÉM ZVONU Pod Slánskou horou žil starý poustevník o němž bylo známo že umí zvony lít pročež ho zavolal na zámek do Smečna hrabě co na panství nový zvon chtěl mít Řekl mu poustevníku chci nový zvon dobře ti zaplatím já lituji hrabě ale nemám na to měď ani cín sluhové otevřete hrobku a dejte mu rakve cínový pane to nedělej ten zvon ti přinese neštěstí óóó přinese neštěstí óóó já to tuším Když zvonař pracoval a kovy už byly naměkko přijel pán se synkem podívat se jak je daleko a zatímco poustevník musel se hraběti věnovat zvědavý malý hoch do vroucího zvonu spad óóó to je neštěstí óóó já to tušil Zvonař pak zvon dokončil a hrabě ho nechal dát do dřevěné zvonice u Přelíce zvonit na něj zakázal nesnesl on jeho hlas ztrátu syna mu připomínajíce Snad to byla náhoda možná pomsta mrtvých povídalo se mezi lidmi všemi nic to však nezměnilo na věci jediný že přelícký zvon zůstal němý óóó zůstal němý kdo by to tušil óóó tak pro jsem ho dělal…