1. V černým lAese byla vDelká jeskynAě
a v ní temno, jak když zhDasne se v kinAě,A7
a když té tmDě přivyk' si zrEak, tak poutník vAidíA7,
že tam v koutDě válí se drEak, co žere lAidi.
®: Jak se ho lEek', hrozně se vztAek',
řek' si:"Je zlEe, nebude hAůř,"
přistoupil blDíž a vytáh' nAůž,
a chtěl s ním draka prE7opíchnAout.
Drak se probral, trochu sírou zahulil,
pak se blíže k poutníkovi přikulil,
jen okem loup' a řek':"Tož tak, tys' mě chtěl píchat,
abych se lek' a přestal žít, zapomněl dýchat."
®: "Pozor si dej a schovej nůž,
ať už jseš pryč, než řeknu "už,"
já nejsem vůl, ba ani rak,
mé jméno je Drak Železňák."
*: Ale ten pDoutník byl koumavá hlAavička
a rychle pDochopil, že nestačí pEalička,
palička dDubová, dobrá tak nAa raka,
ale však nikoli nE7a toho zAázraka.
®: A sebral lid z celýho kraje,
šli draka bít do jeho stáje,
bylo jich moc a drak jen sám,
proč vám to dále povídám.
®: Teď je drak pryč, lid nemá kdo žrát,
a tak se chodí do války prát,
a když je mír, ať se lid třídí,
má každej auto a špatně řídí.
|