1. V čDarovné říši interpunkce zlatý mír pochovávajGí,
čDárka a tečka ze své funkce středníkům-trubcům spílají,
hnGed vytváří se ve mžikGmiu GsvAaz k potírání středníkAmi, Aů.
Kdo uhýbá však z politiky, jsou, jako vždycky, otazníky,
kol středníků, jež hořce lkají, hned závorky se zavírají,
a nadto, takto lapeny, jsou u uvozovkách drženy.
A, šupky-hupky, mínus zde je a ze života odečte je,
v úžasu zří na nebožtíky zpět vrátivší se otazníky,
však běda, nová bitva tu je, pomlčka čárku atakuje.
®: PrHmiotne jí krk jak zabijEmiák, Hmi tEmiakže ta hned a právě tEakA,
jGak jeho k smrti ubilGmii, cAo středník padne po chvílAmi, Ai.
TDiše teď nesou ke hřbitovu druh ten i onen k jejich rovGu,
cDo zbylo z pomlk hroznou tíží, mlčky se v černém vzadu plíží,
vykřičník teď má nad hrobem, dvojtečka dělá mládenečka,
pHmiak v obyčejném tvaru svEmiém Hmi tEmiěžce jdou nazpět čárka, tEečkA, Da
|
Jaroslav Hutka:
2 Unlimited:
Collegium Musicum:
