1. V sGádře hlavu mám, proč, teď svěřím vám,
pDodkova, prý pro štěstí, spEmiadla a, to neštěstí,
já pGod ní prFávě stGál.
Hlava bolavá, trochu děravá,
v sádře celá zalitá, neholená, nemytá,
je zlá a taky nezdárná.
®: JDak železo udeřilo, tEmiak v ní něco přeskočilo,
žDe se zcela vykouřilo jmEmiéno dívky mé,
Dať ji trápím sebevíce, mEmilčí jako zpovědnice,
vzpGomenout si nDe a ne a nGe.
Se srdcem raněným, mozkem zazděným
střídám města ulice a každé pěkné mladice
se ptám, zda jsem její elegán.
®: "Mohl byste jím snad býti, musíme to promysliti,
to byste však nesměl míti hlavu sádrovou,
můj chlapec má hnědé vlasy, černé oči plné krásy,
a vy jenom kouli gypsovou."
Teďka, když to vím, závěr učiním:
na podkovu, šťastnou věc, věří jenom pitomec
jak jGá, jak byl jDá, jak jGá,C jak jDá.G
|
Jaroslav Hutka:
2 Unlimited:
Collegium Musicum:
