1. B[A]udí se den a já spánku se vzpírám,
dl[Hmi]ouho jsem nocí s nákladem jel,
dr[G]obounce mží, tak st[E7]írám a stírám
st[Hmi]říbrný kapky z [E7]okenních sk[A]el.
Nejhorší pumpař je u dvoustý míle,
tak slabý kafe sotva kde maj,
přišlápnu plyn, už blízko jsem cíle,
návraty domů neutíkaj.
®: Všechny c[F#mi]esty, který v[D]edou k tobě z[C#mi]pátky,
nějak d[D]elší vž[C#mi]dycky se mi zd[Hmi]aj,
proto vzácný a neskutečně kr[A]átký
pak mi chv[Hmi]íle s tebou připad[E]aj.
Až budu truck muset postavit stranou,
vyrvou se písty z motoru ven,
ventily v něm jak sirky se zlámou,
ztěžka si potom povzdechnu jen.
®:
Pak zamknu vůz, praštím do dveří pěstí,
dlouho mě u něj nenechaj stát,
vezmou mě dál, vždyť mám přece štěstí,
že víc než dálku, tebe mám rád.
®:
=1.
|