Železo, zlato a hnůj Jsi velký, mocný král, až moc silný pro náš stát, kde velmoži pro prachy lžou ti do očí, tak na co spoléháš vždyť oni čekaj, až kam kohout na věži svou hlavu otočí nepočítej, že každý z nás je nej zůstaneš stát sám. Kdo z rytířů v boji tě zradí kdo na věky ztratí svou tvář. Kdo krále se bojí a komu vadí na jeho koruně císařská zář necouvne ani krok zpátky to radši zabít se dá tak zasažen zradou, na níž byl krátký umírá zlatý a železný král. Mečem svůj ideál o silné říši hnal v intrikách se jak dnes chvěl středověký svět lepší je slabý král co by nám všechno dal kterého oblafne pár navoněných vět než padne noc, ať okusí tu moc co v rukách svých mám. Kdo z rytířů v boji tě zradí kdo na věky ztratí svou tvář. Kdo krále se bojí a komu vadí na jeho koruně císařská zář necouvne ani krok zpátky to radši zabít se dá tak zasažen zradou, na níž byl krátký umírá zlatý a železný král.