Celé noci po mém boku dýchá,
spokojeně tichým dechem svým,
potmě život nijak nepospíchá,
potmě plyne spánkem bezpečným.
Je to krásné vědet, že je se mnou,
všechno to, co nejdražší mi je,
noc nás hladí vlahou rukou jemnou,
miluji vás tiché stíny jen.
Má malá dcera dříme v mých snech,
mám tolik ráda ten tichý dech,
když člověk rád má, vždy se bojí,
mám tolik ráda malou moji.
Jednoho dne přece velká bude,
moje dcera, malé dítě mé,
cizí muž ji pošle květy rudé,
řekne pojď a ona přikývne.
Potom v noci budu náhle sama,
neuslyším tichý známý dech,
holčičku se smutným jménem Jana,
život pryč odnese na křídlech.
Má malá dcera dříme v mých snech,
mám tolik ráda ten tichý dech,
když člověk rád má, vždy se bojí,
mám tolik ráda malou moji.
Jednoho dne přece velká bude,
moje dcera, malé dítě mé,
cizí muž ji pošle květy rudé,
řekne pojď a ona přikývne.
Potom v noci budu náhle sama,
neuslyším tichý známý dech,
holčičku se smutným jménem Jana,
život pryč odnese na křídlech.
|
