Šaty máš bílé,
vidím tě z dálky
přes celé náměstí.
Šaty máš bílé
a jsi tak krásná
až je to neštěstí.
Šaty máš bílé,
a kolem všichni blednou závistí,
že ti teď smím po boku kráčet,
jen já však vím, že má to háček,
šaty máš bílé.
Šaty máš bílé,
jsi jako víla,
jak něžná orchidej.
Šaty máš bílé,
aspoň na chvíli
teď ruku svou mi dej.
Jsi hrozně krásná,
tu krásnou závrať nádhernou mi přej
a i když vím, že patříš jemu,
já z tebe mám tak trochu trému,
šaty máš bílé.
Hmm, hmm ...
Šaty máš bílé,
on už ti mává
a já mu závidím.
Šaty máš bílé,
proč se chceš vdávat,
řekni, proč právě s ním.
Šaty máš bílé,
jdu koupit růže
napříč náměstím
a pak už odcházíš mi jiná
a jediné, co ještě vnímám,
že šaty máš bílé.
Šaty máš bílé,
šaty máš bílé,
šaty máš bílé,
šaty máš bílé ...
|
Petr Kolář:
Apollo:
