Kde to jde se vetřít,
všude se jen cpát,
nic ti není svatý,
jseš tvor bez zásad.
Dneska zná tě město,
zítra celej kraj,
jenom pěkně dál
tu svoji roli hraj.
Jseš čistej jak tvoje
bílá košile,
děti vzorný jsou,
žena nepije.
Život bezúhonný,
práce výtečná,
kariéra tvoje
bude bezpečná.
Když jseš blbej
no tak se snaž.
Když se kácí les
třísky lítají,
nepřátelé tvoji
šanci nemají.
Přes mrtvoly jdeš,
každý má tě rád,
dav bič potřebuje,
bude za tebou stát.
Už je z tebe známá,
vážená osoba,
lid chce být klamán
pořád dokola.
Účel prostředky světí
a s jídlem roste chuť,
jsi spasitel i vůdce,
když jsem blbej – no tak buď.
Když jseš blbej…
Když jseš blbej – no tak buď.
|
Zeměžluč:
Davová Psychóza:
Gride:
