Každej tu černou káru
svou si táhne sám,
kdo může znát tu píseň,
co já v sobě mám,
v sobě mám.
Můžeš si půjčit klobouk,
nepůjčíš si nikdy cizí žal,
cizí žal,
cizíma ústy ještě nikdo nezpíval.
Tu černou káru
tu mám stále na patách,
on se z ní sype věčnej
jemnej černej prach, hmm.
Zastavit nesmím ani chvíli,
ani chvíli zaživa,
ta černá kára se můj život nazývá.
Trošku tý lásky dej mi
věrný srdce mý,
věčně tu káru táhnout,
to je šílený, šílený.
Sevři mě jemně,
ty seš jediný,
co na svý cestě mám, hmm,
ať jako blues tě na svých ústech vyzpívám.
|