|
|
Martha A Tena - Unavená socha Martha A Tena - Unavená socha |
*** Autor textu: Vladimír Poštulka *** Autor hudby: Aleš Sigmund | Mou náruč unavenou
už láska nepřivítá,
spím s ptáky na ramenou
a déšť mi rány sčítá.
Ve tváři vrásky pálí,
kámen chce pít,
můj úsměv neví má-li
umřít, či žít.
Jsem socha díkuvzdání
stará jak Metuzalém
a pláč už nezachrání
mé dlouhé umírání.
Já ďáblu účty splácím
a piju sníh,
slýchám jak křičí ptáci
na prsou mých.
Mou krásu vítr leptá
a líčí barvou temnou
a déšť mi k ránu šeptá,
že už je ámen se mnou.
Už dávno nezkrášlí mě
a já musím stát
a nésti dál to břímě
a čekat pád.
Už dávno nezkrášlí mě
a já musím stát
a nésti dál to břímě
a čekat pád.
|
| |