Řekla, pojď na hrušky,
jsou zralý,
já na to, nejsme
přece malý.
Přesto však
jsem vylezl pak
na jednu hrušku sám.
Podotkla, jen tak mezi ŕečí,
za lesem, že jsou ještě větší,
no tak jsem slez
a šli jsem přes
ten dlouhej les
až tam.
Jak ta dívka hbitá
dole hrušky chytá,
s jakou nóblesou.
Jsem to mozek ptačí,
plody mnohem sladší
dole jsou,
tak slezu radši.
Řekla, pojď na hrušky,
jsou zralý,
zralý až jeden oči valí
a šťasten, ach,
je na hruškách,
nechce se mu dom,
jéé, háček je však v tom,
žéé není strom jak strom.
Tara rará ....
Jak ta dívka hbitá
dole hrušky chytá,
s jakou nóblesou.
Jsem to mozek ptačí,
plody mnohem sladší
dole jsou,
tak slezu radši.
Řekla, pojď na hrušky,
jsou zralý,
zralý až jeden oči valí
a šťasten, ach,
je na hruškách,
nechce se mu dom,
jéé, háček je však v tom,
žéé není strom jak strom.
|
