Úzká cesta, nad ní káně,
pěšinka jak rýha z dlaně,
domov můj.
Barva slámy, nápěv dvora,
úsměv mámy neokorá,
domov můj.
Vyjdu před práh, rohož z proutí,
tak tady mně máš,
já vím, že mně nezarmoutí,
kolébka, hlas váš.
Vás dvou, vás dvou,
jsem blízko vás,
tvůj vlídný hlas
je ukolébavkou.
Okna barvou rozesmátá,
v zásteně jsou panenčata,
domov můj, můj.
Vítr nese vůni bylin,
některé se políbili,
domov můj.
Snad má slova nejsou gesto,
tak tady mně máš
i poslepu tě najdu, cesto,
najdu si hlas váš.
Vás dvou, vás dvou,
jsem blízko vás,
tvůj vlídný hlas
je ukolébavkou.
Á á á, hmm, hmm.
|
