Petra: Jarní rána kvetou,
čmelákům se pletou
petrklíče s křídly žluťásků, ahá.
Rosa stříbro hází
na prstýnky mlází,
cinká ruletou
hříčka jarních oblázků.
Sluncem zdí a stromů
ptáci letí domů
z dálky,
kluci ztrácejí svůj první míč, ahá.
Zimní bláto zmizí,
květy šeříků
stanou se múzou básníků,
lásky k nám zas najdou klíč.
Spolu: Jaro to jsme my, já a ty,
modré nebe, hasnoucí zář,
květ zahřátý dlaní tvou, tvoje tvář,
oschlé dláždění,
samé vlaky, žádné zpoždění,
sen, který se dává pod polštář,
s první sněženkou,
s první jarní pestrou halenkou,
otvíráme jarní kalendář.
Petra: Jarní píseň špačků,
trhá krajky mráčků,
ráno má všecky klíčky ke dvěřím, úhm.
Nevím, čím to voní,
všecko kolem nás
a proč mi stačí jen tvůj hlas
a já lásce uvěřím.
Spolu: Jaro to jsme my, já a ty,
modré nebe, lehoučký pád,
květ zahřátý dlaní tvou, touha dát,
měkký hvězdný třpyt,
touha dýchat, běžet, vlát a snít,
sen, který se dává pod polštář,
s první sněženkou,
s první jarní pestrou halenkou,
otvírá se jarní kalendář.
|
Milan Chladil:
