Prý z lásky zbývají
jen křídla spálená,
nic víc, než hra zvyku,
trapné mlčení.
Jen ústa líbají,
tys náhle vzdálená
a tím v okamžiku
tu sám objímám
pouhý klam.
Možná, že to víš,
že se s tím nesmíříš,
křídlům mým spáleným
poručíš letět výš.
Kdo v lásce přízemní
bez křídel zůstal stát,
trpí beznadějí,
nemá pro co žít.
Jenom v mých
spálených křídlech
máš, lásko má, svůj štít.
Jen ústa líbají,
tys náhle vzdálená
a tím v okamžiku
tu sám objímám
pouhý klam.
Možná, že to víš,
že se s tím nesmíříš,
křídlům mým spáleným
poručíš letět výš.
Kdo v lásce přízemní
bez křídel zůstal stát,
trpí beznadějí,
nemá pro co žít.
Jenom v mých
spálených křídlech
máš, lásko má, svůj štít.
|
