Já šla jsem z tanečních,
byl večer, padal sníh,
vtom slyším čísi křik,
za mnou šel námořník.
Námořník šel cik cak,
zapách líh,
námořník šel cik cak
a padal sníh.
Řekl: „Jménem tvým
ja pokřtím svoji bárku
a do rozbouřených vln vyrazím“.
Námořník šel cik cak,
sotva stál,
námořník šel cik cak
a mluvil dál.
Krásná Dajáno,
před parníkem vás žádám,
doprovoď mě mořskou zahradou.
Pak zahnul uličkou,
s rozvernou písničkou,
mrzí mně, řeknu vám,
že ho už nepotkám.
Já šla jsem z tanečních,
byl večer, padal sníh
a nádherný byl svět,
bylo mi šestnáct let.
Námořník šel cik cak,
měl moc vypruhované tričko,
námořník šel cik cak
a hrozně širokánské kalhoty.
Co chtěl asi říct
tím, Dajáno krásná,
to už se asi nikdy nedovím.
Námořník šel cik cak,
zapách líh,
námořník šel cik cak
a padal sníh.
Řekl: „Jménem tvým
ja pokřtím svoji bárku
a do rozbouřených vln vyrazím“.
Já šla jsem z tanečních,
byl večer, padal sníh
a nádherný byl svět,
bylo mi šestnáct let.
|