Pane můj,
tebe se zříkám
v neštěstí hořkém.
Ó, pane můj,
kamkoli kráčím
úděl zlý,
tíhu bídnou vláčím
stín úděsný.
Mír, kde do vyprahlých duší
zasévá mužů vyznání,
marně křičí mé čekání.
Ó, pane můj,
pane můj, pane můj,
smutné údolí
je svět tvůj,
smutné údolí.
Ó, pane můj, pane můj,
ó, pane můj, pane můj,
já samotě zvykám,
po nocích vzlykám,
po muži, co dát
naději mi přijde,
v neštěstí hořkém.
Znám nároží,
milenců ráj,
znám kout růží,
kde háj,
dřív než kříž slitování má.
Tebe se zříkám,
ó, pane můj
i zvíře lásku zná, zná,
pro mě ji nezbývá,
nic víc.
Ó, pane můj, já se tě zříkám
pane můj, pane můj, pane můj,
ó, pane můj, zříkám, pane můj,
ó, pane můj, navždy se zříkám
v neštěstí hořkém.
Ú ú ú, pane můj.
zříkám, óóó,
pane můj, úúú,
pane můj.
|
Vojtěch Dyk:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
Marie Rottrová:
