Jéé, pět ramen
řeka slzí má,
když začíná týct,
tvář brázdí řeka slzná netečná.
Je s láskou ámen,
já toužím tu lásku svou hned svlíct,
když pudr smejvá řeka zlá, zbytečná,
zbytečná.
Tak dál já pro svou tvář slunce sháním,
co řeku zlou jednou vysuší,
tak dál já pro svou tvář slunce sháním,
kde ho teď vzít já vůbec netuším.
Jéé, lásky smetí
kéž by aspoň proud splách,
to já si říkám dál,
oči tonoucí
už v nocích toužej spát.
Já z těch nocí
už vážně mívám strach,
kde je slunce mocnej král,
ať řeku vysuší
a dá mi svůj řád,
dá svůj řád.
Tak dál já pro svou tvář slunce sháním,
co řeku zlou jednou vysuší,
tak dál já pro svou tvář slunce sháním,
kde ho teď vzít já vůbec netuším.
Tak dál já pro svou tvář slunce sháním,
co řeku zlou jednou vysuší.
|