Ohrň si límec, milá,
ať vločka sněhobílá,
nestudí tě na krku,
až tě vezmu za ruku.
Taková vločka sněhu
netuší moji něhu,
neví, že strach nahání
nevyznané vyznání.
Tam u třetí lampy,
ať si třeba zhasne,
u té třetí lampy
všechno bude jasné.
Tam řeknu ti, že i když je mi zima
a sníh padá a sníh padá,
tam řeknu ti, že i když je mi zima,
že je mi s tebou prima.
Ohrň si límec, milá,
ať vločka sněhobílá,
nestudí tě na krku
a drž mě pevně za ruku.
Tam u třetí lampy,
ať si třeba zhasne,
u té třetí lampy
všechno bude jasné.
Tam řeknu ti, že i když je mi zima
a sníh padá a sníh padá,
tam řeknu ti, že i když je mi zima,
že je mi s tebou prima.
Ohrň si límec, milá,
ať vločka sněhobílá,
nestudí tě na krku
a drž mě pevně
a drž mě pevně
a drž mě pevně za ruku.
|
Karel Štědrý:
