Já celej den jen kolem koní točím se,
já chodím s nima spát,
můj grošák se mnou v sedle honí
zbloudilý stáda častokrát.
Každej chlap ve mně jenom vidí
divokou dceru rančerskou,
po jiných holkách v městě slídí,
mně nikdo nemá za ženskou.
Aji o dle ji ti jou ...
Vadí jim džiny mý jsou vytahaný
a vesta má je místy děravá,
mám košile sluncem vyšifovaný
a jezdím prej jak bezhlavá.
Boty mám zablácený,
klobouk věčně zaprášený,
to mi nesedí,
že ve mně dříme duše ženy,
jó dle i tí, to ale chlapi nevědí.
A tak až jednou po klekání,
náš předák půjde domů spát,
zkusím mu zmáčknout žebra zbraní,
ať holka do sporu se dá.
Pak na slamníku v rohu půdy,
nad námi jenom střechy štít,
tam pozná, chudák, se vším všudy,
že jsem ženská jak má být.
Aj dle ji jou ti ...
|